Zvykli jsme si uvažovat technicistně. Bez souvislostí a bez uvažování o širších důsledcích. V tomto smyslu jsme uvažovali (a zhusta stále uvažujeme) i o vodních tocích. Nejlepší vodní tok je pěkně rovný, má zpevněné, dost hluboké koryto aby se do něj pohodlně vešla, řekněme, 10 letá povodeň. Voda v ní pěkně teče, vysušuje blata a tak vyhání všechny vodníky, bludičky a jinou havěť.
Povídali mimo jiné o tom, jak je velmi obtížné nalézat rovnováhu mezi tím, co považujeme za svá nezadatelná a nezpochybnitelná „lidská“ práva a „práva“ přírody.
Potvrdili jsme si, že ač jsme jako lidstvo udělali obrovský vědecký pokrok, o přírodě toho zatím moc nevíme. Možná je to dáno i tím, že většina výzkumu je financována s jasným, úzkým byznysovým cílem.
Včelí medvídci musí být v pohádce v doupěti v pět, ale jak je to doopravdy? S Ondřejem Hercogem, jedním ze zakladatelů spolku Čmeláci PLUS jsme si povídali nejen o tom, kdy se vrací čmeláci domů a jak najdou cestu, ale i o tom, zda u nich ‚doma‘ najdeme med
Co a kdy dělat v sadu a na zahradě, když chci úrodu k jídlu a nejen na mošt? Jak na skladování, škůdce, kdo z hmyzáků je vítán, a jestli je dobré pustit slípky pod stromy nebo ne.
Je to vcelku snadné. Zajdete za pomologem. Kdo to je, a co všechno dělá, hned zkraje prozradil náš host, Vojta Ptáček. A pak přišly na řadu jablka, hrušky, švestky a další jedlé plody zahrady a sadu, ono to totiž má hodně co dělat s potravinovou soběstačností. Umět si vypěstovat jídlo, je dovednost k nezaplacení.
Nejnovější komentáře