S Jitkou Strakovou jsme si už povídali. Nedávno. O toxinech, mikroplastech a co to pro nás znamená. Rozhovor jsme nazvali „Jó, doba toxická je doba toxická…„
Neuběhl ani měsíc a naší pozornost zaměstnává inflace vyvolaná (když to fakt hodně moc zjednodušíme a „neoliberálové“ na nás nenechají nit suchou) nenažraností, (to když energetické firmy vyrábějí za místní náklady a na našem trhu prodávají za německé ceny a tedy s obrovskou marží), nenažraností, (to když pod pláštíkem války na Ukrajině rafinerie maximalizují zisk) a nenažraností (to když podnikatelé všeho druhu zneužívají růstu cen k zvýšení svého profitu).
Mezi tím ale probíhá jiná bitva. Jiná válka. Špatně viditelná, špatně rozeznatelná. A v ní prohráváme. Na celé čáře. Několikrát jsme překročili Rubikon a mnohé věci jsou už nevratné. Už nejde jen o životní úroveň za pár let. Už se hraje o zdraví a holé přežití.
Jitka Straková v našem rozhovoru mimo jiné řekla:

„Problém znečištění (enviromentální krize) není jen o legislativě nebo technicistních řešeních. Je o životním stylu (každého z nás) a snaze neubližovat sobě, okolí, přírodě …“

Tedy o etice v nás a snaze dohlédnout důsledků svých činů.
Při různých rozhovorech pro náš podkást, stejně jako v tomto povídání s Jitkou Strakovou opakovaně narážíme i na ekonomický rozměr věci. Na to, že v žádné rozvaze, v žádném business case není počítané s náklady na řešení „externích dopadů“ včetně dopadů na zdraví a zdravotní systém. 
Taková varianta na již okřídlený výrok:

„Kapitalizace zisků, socializace externích nákladů“

Pište nám na e-mail studio@podcast42.cz své náměty, nápady, postřehy nebo připomínky.
Líbí se vám náš podkást? Přinesl vám něco nového? Zajímavého? Podpořte nás!

Děkujeme
P&D