Wo aber Gefahr ist, wächst das Rettende auch. Kde je nebezpečí, tam roste i spása.

Životní moudrost německého básníka Friedrich Hölderlina, kterou si náš host, Jiří Prachař přivezl ze své stáže v Německu. Je to hodně pozitivní pohled a přístup k životu a vlastně i hnací myšlenka toho, proč založil Farmářskou školu.
Moc se nám líbí myšlenka, základ na které je postaven. Ono to vlastně není nic nového a světoborného. Tak se učili sedláci a řemeslníci před průmyslovou revolucí a mnohde se tato tradice ještě uchovala – totiž žít a pracovat na farmě a  učit se tak praxí od mistrů svého oboru. A to vše doplnit nějakou tou teorií.
V podkástu jsme si trochu zažertovali o světýlku do tunelu. Nechceme být apokaliptiky, ale kolik z nás dnes umí obdělat půdu, zasít a sklidit tak, aby po něm nezbyla mrtvá země? A že se nám začínají vracet následky průmyslového zemědělství například v podobě znehodnocené půdy  a rozvráceného biotopu.

Jen co jsme se rozloučili a zhaslo pomyslné červené světlo ve studiu povídali jsme si s Jirkou dál. Přišlo také na otázky jako: Chtěl to Jirka někdy zabalit? Co zažívá jako lektor a zemědělec? Jak se v praxi spojuje práce na poli, věda a výzkum, a ekologický přístup? A jaký by měl farmář  vlastně být? No a je farmaření pro každého?
Jirka mluvil o tom, co všecho musí farmář umět, i o tom, jak funguje spolupráce s farmáři ze zahraničí. Pak přidal příběhy ze života zemědělce.
Došlo i na informace o studiu a odborných seminářích, dopady změn klimatu na produkci.

Světýlko do tunelu. Možná i díky lidem jako Jirka nemusí být budoucnost tak temná.

Pište nám na e-mail studio@podcast42.cz své náměty, nápady, postřehy nebo připomínky.
Líbí se vám náš podkást? Přinesl vám něco nového? Zajímavého? Podpořte nás!

Děkujeme
P&D